Dětská psychiatrická léčebna Opařany

Území parku v DPL Opařany má nadmořskou výšku v rozmezí 466 - 475m. Jak dokládá mapový materiál z archivů, existovalo na počátku 19. století před bývalou jezuitskou rezidencí / „A“/ a budovami stájí a jízdárny nádvoří obdélníkového tvaru. Stáje byly na místě dnešní administrativní budovy D a nejspíše i v protější části, na místě dnešní nižší přístavby u rezidence. Směrem od budovy stájí k zámku naproti vedla cesta? kanál?, který protínal ústřední prostor nádvoří, dělil jej na dvě souměrné poloviny a na konci byl akcentován ukončujícím prvkem. V přímé blízkosti stájových prostor je naznačena na mapě plocha nepravidelného tvaru neidentifikovatelní funkce (ohrada pro koně?) Další cesty kopírovaly půdorys budov. Okolní plocha byla snad pojednána v trávníku, místy doplněná stromy bez většího kompozičního záměru, v rozvolněných skupinách. Pouze náznak aleje v blízkém okolí zámku doplňuje neidentifikovatelnou obdélníkovou plochu (snad cvičiště pro koně, napajedla?) Na mapě je zaznačena i barokní brána, místo vstupu do nádvoří. Druhou bránu u kostela lze pouze tušit – je nejspíše druhým vjezdem do nádvoří. Volná místa byla obehnána zdí napojenou na brány s ozdobnými prohýbanými štítky.
Mapa přibližně z roku 1840 ukazuje, že základem parku byl pravidelný rastr stromů. Hranice zámecké zahrady kopíruje obecní komunikace pod centrální bránou a současnou východní hranici areálu. Prostor v parku protínají dvě do kříže komponované cesty, přičemž cesta orientovaná severojižně vede k bytu zahradníka na severu. V areálu se nachází v dnešním hospodářském úseku kuchyňská zahrada a malý skleník. Pod okny zámku stromy lemují rozlehlý rezervoár vody. Západní křídlo parku sloužilo jako stromová školka.
Jak dokazují mapy, byla plocha areálu menší než dnes. O přesné době rozšíření bohužel nejsou zmínky, lze se pouze domnívat, že tato část prostoru mající vzezření anglického parku vznikla v 19. století. Jak je znát byl park nejspíše osázen bez kompozičního záměru. Byly vysazovány především dřeviny listnaté v kombinaci s ovocnými a pouze malé množství jehličnanů (snad jen Thuja plicata). Podle stáří stromů lze tušit, že mezi další dřeviny vysazované při zrodu této části parku byly Tilia tomentosa, Tilia cordata, Tilia platyphyllos a některé další, Postupné dosadby se soustředily na dřeviny listnaté, ovocné a keřové patro. Dosadby jehličnany v podobě živých plotů jsou nejpozdějšími výsadbami .
V areálu se nachází dřeviny všech kategorií sadovnické hodnoty, od výrazně cenných exemplářů po polomrtvé stromy. Nejcennějšími dřevinami jsou : Thuja plicata, Tilia tomentosa, TIlia cordata, Acer pseaudplatanus, Platanus acerifolia.
Celkový počet stromů je přibližně 400 kusů, z toho 136 jehličnanů a 259 listnáčů. Keřové patro je soustředěno spíše ve skupinách, bránících přehlednosti parku, v okolí budov, pod stromy chaoticky v prostoru. Živé ploty z jehličnatých dřevin, nejsou nejvhodnějšími dělícími bariérami v areálu.
Celkové rozmístění stromů je bez kompozičního záměru v rozvolněných i zapojených skupinách. Dva symetrické prvky zeleně ze vyskytují na javorovém dvoře (Acer platanoides- dvě aleje, s tvarovanou korunou) a v prostoru před zámkem ( lípy tvořící oblouky kolem stávajících cest).
V parku je i velké množství stromů ovocných bez využití soustředěných do ploch či volně rozptýlených mezi ostatními dřevinami.

Zpracováno : r. 2001, Zahradnická fakulta MZLU v Brně, Ústav zahradní a krajinářské architektury